Železniční Nádraží

V prosinci roku 1855 spojila kolejová vlečka z Dědic (Dziedzice) Bílsko se Severní dráhou císaře Ferdinanda, jednou z nejstarších železničních tratí v této části Evropy. Její výstavba začala v roce 1837 a trasa vedla z Vídně přes Moravu do Bohumína a dále přes Dědice a Osvětim (Oświęcim) do Krakova (Kraków). Po zprovoznění tratě Bílsko – Živěc (Żywiec) v roce 1878 a poté dráhy moravsko-slezských měst (Kojetín – Frýdek – Těšín – Bílsko) a tzv. místní dráhy Bílsko – Kalvárie (Kalwaria) v roce 1888, se Bílsko stalo důležitým železničním uzlem v severní části rakousko-uherské monarchie.
Nová železniční stanice v Bílsku byla uvedena do provozu 25. února 1890 po sotva půlroční výstavbě. Byla postavena podle projektu bílského architekta Karla Schulze stavební firmou Karla Korna přibližně 200 m severně od starého nádraží. Vídeňská firma Wild & Weygand vyzdobila interiér nádražní budovy polychromiemi. Nad hlavním vchodem je na mramorových tabulkách umístěn pozlacený nápis: K.K. privilegierte / Kais. Ferd. Nordbahn – C. k. privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda.